DUVERA A DEMOKRACIE

Kniha nabízí analytický pohled na fungování současných demokracií z perspektivy důvěry. V rámci demokratického systému vymezujeme tři základní kanály důvěry: systémovou důvěru, tedy legitimitu režimu, důvěru v instituce a obecnou důvěru vůči druhým lidem. Na základě teorií demokracie od Tocquevilla až po současné teorie demokratizace rozebírá roli jednotlivých typů důvěry, jakož i důsledky nedůvěry na různých úrovních demokratického systému. Základní otázkou, kterou si v kontextu dalšího vývoje zejména evropských demokracií autorka klade, je, zda se nespokojenost občanů s fungováním institucí státu odráží jen v nižší důvěře vůči nim, nebo dochází přímo ke zpochybnění existence některých demokratických institucí, nebo dokonce k narušení důvěry samotného demokratického systému, tedy ke zpochybnění jeho legitimity. Analyzuje také roli různých typů tzv. sociálního kapitálu – tedy sociálních sítí, jako jsou sítě občanské angažovanosti, ale i klientelistické sítě – pro proces demokratizace v zemích střední a východní Evropy. Publikace přináší nejen systematické zpracování obecných teorií důvěry ve společnosti a teorií vztahu důvěry a demokracie, ale na základě těchto teoretických poznatků analyzuje transformační proces české společnosti po roce 1989 prizmatem důvěry a nedůvěry. Jakou roli hraje důvěra v procesu utváření demokracie? – Ohrožuje nedůvěra občanů v instituce demokratický systém jako takový? – Vychází nedůvěra vůči institucím pouze z nespokojenosti s jejich fungováním nebo také z jakési apriorní skepse vůči politice a okolnímu světu vůbec? – Přispívá členství v občanských sdruženích či dobrovolných spolcích k utváření obecné důvěry mezi lidmi? – Proč někteří lidé důvěřují více a jiní méně? – Jakou roli hraje v demokracii tzv. opodstatněná nedůvěra? Vychází v koedici se Sociologickým ústavem AV ČR, v.v.i.