NEBOJOVALI SVESTKOVYMI KNEDLIKY

Odbojová skupina bratří Mašínů zůstává tématem, které dodnes vyvolává nejednoznačné reakce a které je také neustále předmětem historických výzkumů. Předkládaná kniha Nebojovali švestkovými knedlíky představuje činnost této skupiny zcela novým způsobem, a to z pohledu dobového tisku. Je výsledkem pečlivého studia českých i zahraničních archivních materiálů, které přinesly jedinečný obraz nejen tehdejší politické situace, ale i žurnalistiky. „Oni byli ti, kdo nás ohrožovali se zbraněmi, nepřišli jen s nějakými plácačkami nebo neházeli švestkovými knedlíky. Oni očekávali, že my budeme opětovat palbu švestkovými knedlíky.“ Milan Paumer, člen odbojové skupiny bratří Mašínů Atmosféra strachu, omezování náboženské svobody, propouštění ze zaměstnání, násilná kolektivizace, združstevňováni a v neposlední řadě psychické i fyzické týrání, zabíjení na hranicích, ve věznicích, v dolech a ve vazbách. To je bilance tzv. zakladatelského období komunismu. Proti němu bojovala se zbraněmi v rukou skupina bratří Mašínů. Historička Markéta Chalupová v úvodní kapitole knihy čtenáře stručně seznamuje právě s obdobím tzv. zakladatelského komunismu. V druhé kapitole se věnuje činnosti skupiny, přičemž se nevyhýbá citlivým otázkám. Popsány jsou názory odpůrců i přívrženců. Kniha však čtenářům nabízí ještě „něco navíc“ – jiný pohled na problematiku. Zrcadlo „Mašínům a spol.“ nastavují dobové deníky 50. let minulého století, včetně zahraničních. Rétorika tehdejšího tisku, který byl jedním z nejvýznamnějších nástrojů propagandy komunistické moci, může na dnešního čtenáře působit až komicky. Autorka knihy Mgr. et Mgr. Markéta Chalupová (nar. 1983) vystudovala historii na Filozofické fakultě a mediální studia a žurnalistiku na Fakultě sociál ních studií Masarykovy univerzity v Brně. Nyní působí jako výzkumná a vývojová pracovnice Výzkumného střediska pro dějiny střední a východní Evropy na Historickém ústavu Filozofické fakulty MU. V rámci doktorského programu se zabývá především tématy vztahujícími se k protinacistickému a protikomunistickému odboji a tištěnými médii 40. a 50. let minulého století. Za práce v oboru historie obdržela v roce 2005 Cenu Edvarda Beneše a o tři roky později Cenu E. M. Remarqua. Působila také ve sdělovacích prostředcích, mj. v soukromé regionální televizi FATEM a publikovala v časopisu Týden a denících MF Dnes, Lidové noviny, Rovnost..